A louky kvetou dál

Anotace: Trocha zamyšlení

Když snívaly jsme dětské sny
a bosky hrály jsme si v trní
Růženky šípkové,
svět šťastný se nám zdál,
i slzy byly medové
a louky kvetly dál.

A školní léta
když si odnes čas,
my první lásky
prožívaly zas,
zklamání a smutek,
to vítr rychle svál.
Zas nových lásek dotek.
A louky kvetly dál.

Pak spoutaly nás dvoje ruce.
Ty silné
pouty objetí a lásky.
Maličké a slabé,
zas vzpínaly se k nám.
My šťastné byly,
počítajíc vrásky,
co starost násobily
a louky kvetly dál.

Jak léta běžela,
čas pomalu se plnil.
Smutek a samota,
dny, zevšedněly nám.
Jen výhled z okna,
kde v obilí,
rudý mák se vlnil.
My v údivu stály,
pak zašeptaly,
vždyť louky kvetou dál.

Autor stravla, 03.09.2009

Přečteno 369x

Tipy 36

Poslední tipující: divoska_jaja, Jiparo, Markéta Hl., Hazentla, střelkyně1, Házté, Kapka, Juraj Hrom, Giginka, Jarka, ...