Levné rostliny

Levné rostliny

Stíny mě předběhly a nechali daleko za sebou,
aby chryzantémy spolykaly mé ztuhlé prsty
byl jsem už dlouho vystaven svému nitru
a nemohl to dál snášet, ani popřít
V zátoce ospalých keřů a vodních vírů
křičím svou bolest za nemilou ztrátu
na tvých zorničkách jsem viděl jen sebe
a ten svět, který se kolem začínal točit
Kdo komu umožnil plakat dříve ?
Kde teď rostou naše levné rostliny ?
Kdo je nyní trhá a nechává rozbíjet vázy ?
Kdo si řeže zápěstí v naději,
že ho někdo pochopí ?

Déšť se pomalu snáší na hladinu
a padlé listí vytváří tvůj obraz
chybí mu úsměv, stejně jako mně
není tohle romantické? Až příliš ...?
Vyléčen ze svých omylů, sám se sebou
klečím na břehu zamlženého rybníku
a tiše si rozkousávám lživé rty
kdo mi tě sebral z mysli ?
Proč si nemohu vzpomenout, kde teď rostou ...

Ztratil jsem víru ve svou chytrost a sílu
už mě nic nedrží, bez tebe jsem tak prázdný
a nebe nade mnou nedává žádné znamení
Stvoření přibíhají a chtějí si také kopnout,
protože ráno už nebylo pro mně stvořeno
polykám své sladké hořkosti a
poslední vzpomínky letí za tebou

Tenhle život měl i svého vraha
není důležité, co pro tebe udělal
není důležité, co ti řekl
umřel touhou po tobě a
svůj poslední úsměv věnoval ...

Kde jen nyní rostou ... ?
Kdo je trhá a ničí jejich kořeny ?
Už je příliš pozdě na otázky ?
Nebo příliš brzy pro odpovědi ?
Kdo koho donutil plakat dříve ?
Je to to samé, co tě uctívalo
a věnovalo ti svůj poslední úsměv ...?
---------------------------------------------------
Jsme jako kusy skládanky, které nikdo nikdy nesloží a
neodhalí tajemství křehkých a nevinných polopravd ...