ONA

Ona je tulačka
Ztracené smítko prachu
Špinavá žebračka
Bojujíc na poli strachu


Ona je bázeň básníkova
Bílá místnost prázdná
A všechna nevyřčená slova
Ve vězení toho blázna


Ona je vlna na rozbouřeném moři
I jeho klidná hladina
Ta, jež věčně uvnitř hoří
A nebývá nevinná


Ona je přítelkyně důvěrná
Jenž jen neposlouchá hluše
Ta , co bývá mi nevěrná
Ona, je má DUŠE!