Podvečerní

Vítr ti pomalu
fénuje do vlasů
směřuje k severu
za střelkou kompasu

poznám tě po vůni
ty blízké pohyby
tak málo věřím
a znám jen pochyby

nedospěl jsem do klasiky
nevím k čemu jsou revoluce
už usínáme
po tmě se hledají naše ruce