Noční město

Dvě ráno
a spánek za vrátky...
zakletou dívku z pohádky
už nikdo neprobudí.
Dvě ráno
a vzduch studí,
je nasáklý mrazy prvními
a má trochu příchuť od zimy
a bezdomovce budí.
Dvě ráno
další bar zavíraj,
štamgasti pryč se ubíraj,
domů se vracejí zpití.
Dvě ráno
a měsíc svítí
do tváří dívek žádoucích,
co nabízí těla po nocích
pánům co dobře platí
a noc se zvolna krátí.
Dvě ráno
ve stinném podchodu
partička známých pobudů
okradla neznámou paní,
úzksotně k zemi se sklání.
Dvě ráno
a jenom o kus dál
si feťák svoji dávku vzal,
obarvil na čas černý svět,
jak těžký bude návrat zpět.
Dvě ráno
náš soused z přízemí
nezvládl v únavě řízení
a jeho tělo studí,
už ho nic neprobudí.
Dvě ráno
zatímco lidé dřímaj,
ulice města neusínaj
a ráno odhalí, co tma skryje,
tajemství, příběhy, tragédije
a zasažení či beze změn
začneme žít svůj nový den.