tenkrát doma

mlha vklouzla pod rohožky
a vítr nás honí
dozrál čas na ponožky
dříve než-li vloni

v kamnech se už prvně topí
a teploučko nás objímá
táta oči klopí
a mámu všechno dojímá

děkuje že jsme spolu
děkuje že se rádi máme
že sedíme u jednoho stolu
a že se nehádáme