Piknikový Počin

Tváře od melounu
Sto metrů a velké plus k tomu
Hraje si s krabičkou od pudřenky

Prý ,že nesmí domů?
Hloupost,utíká znovu
Otvírá se,jako hrací skříňka od Minervy


Dny zrají,vždycky si hrají
Barví sedmikrásky na bílo
Chytá je za křídla
A oni se diví


Svatozář i tvrdost prochází skrz ní
Dává si to do kapsy,jak se sluší a patří
Gestikulace rukou do ticha

S odrážením od země
Naklání se nad (jeho) skleničku
Dostává se do jiných sfér

Cukr co slepuje perníček
Uculuje se pod brýlemi barevných sklíček
Někdo se přiblížil ke tváři

Jeto jak v rajské zahradě
O čtyři patra výš,jsme na laně
Jako provazochodci, v lepší sféře

Přispívání informačních myšlenek
Tlukot srdce
A hloupost?
Smaže se

Nic není studené a teplé
A střed levitace koluje ve mě
Ve všech kterých se dotkne jemně