DEPRESS

Ty davy jdou dál
a šlapou ti po snech.
Tvá přání drtí podpatky
a touhy, jako drobný štěrk,
mizí v hloubi kanálů
kde plavou mezi odpadky
a splašky denního bytí.
A ty v tom davu sám
chtivý jako dítě
nejsi součást ničeho.
Jen sem tam se někdo chytí
za dobré slovo,
dobrý čin.
Však v zápětí se
proti tobě točí
hrot dobrého slova,
bodá tě do spánku
zabíjí v bdění
a davy ničící
jsou tady znova.