Krajina vzduchu,jménem samota

Oni by rádi ochutnali moji planetu
Já říkám ne,nechci nedám ji i když jetu
Závidí Legoland co se mi kříží


A já ochutnávám svoji samotu
Kolik roků, tolik dní trpím
Jenom ty její balonky svobody držím


Kontakty jen za barevné kazety měním
I když se občas bojím
Přes sklo je nepustím


Nevidí jak srdce miluje,i když je to pokaždé jiná píseň
Pálí to jako cigareta nebo vášeň
Občas se směji i přes tyhle slzy
Na řasy si dávám kapky vody z krásy


Miluji roztrhané saka
barevnou planetu
Když ležím vzhůru nahoru naproti jinému světu


Teplý vzduch,ranní nevolnost i syrovost podzimu
Zamknu se i když jsem tu,ale už se probouzím
Všechno vždycky lepší je,když taji jako sáně


To mé rty voní po malinách a kouscích jeleního lůje
Miluji svůj hnědý svetr a odraz mlhy
Ale já to nevzdám přes elektrizující dráty

Mám své soukromé nebe,možná tam jseš i ty
Koukneš a sdělíš mi jak budeš lítat
Než ti dveře zavřu a všechnu zlost s radostí smažu
Protože vždycky všechno můžu