...........

Malátné ticho pod mlhavým dnem
v pár myšlenek jen se obrací...

vyšlapanou pěšinou kráčení bez strachu
oddání se v nekonečném dění hýřících odkazů
na plátně malíře zpřetrhaných obrazů
kanoucí olejové slzy v úděsu
na nekončící temno vesmírných toulek
když k nebi vzhlížím
tíživé stopy táhnou se s časem
tak jako mýlení stínů s něžným hlasem
duhový kočár z podzimních putování
při noci nikdy se neuklání
jen marná touha v malebné písně
trhá srdce uprostřed tísně
a nad útesem cesty se rozejdou

jedny jdou světlem, ty druhé tmou

den za dnem předem prohranou hrou
na padlých andělských perutích
v hrudi skrytý vzkaz
temné kroniky

zaniklé pohledy přes okenice
uhaslé beznadějné svíce
a v dlaních blesky
bez citu

a já...

nevidím tě
i když vím
že jsi tu...

někde

všude kolem

...nepoznaný svitu stín