Loďka

Daruj mi úsměv
a já na té veselé věci přepluji moře
přepluji moře osamění
až dopluji k hoře osudu
kde s pomocí domorodců si ten svůj dobudu
A s loďkou z tvého úsměvu
zakotvím znovu u břehu
Z této dlouhé cesty ti přivezu
papírové růže
vůně v sáčku od svačiny
a sebe
A společně na té veselé loďce
obeplujeme všechny krásné země
a uvidíme tisíkrát
slunce zapadat
Zamáváme na chodce
co budou v přístavech usínat
a budeme šťastni
neboť tento osud jsem nám vydobyla