Kdy??

Není ti moc a už tu stojíš,
nikdo se neptá, zda se bojíš.
Byl bys radši kdekoli,
nežli tady na "poli".
Sotva si svět poznat stačil,
už ti plány život zhatil.
V rámusu zaniká hlas tvých slov,
v rukou tě pálí chladný kov.
Srdce ti bije v rytmu strachu,
kůže pokrytá od krve a prachu.
Slz cestičky na tvém líci,
nad hlavama slunce spící.

Když boje burací,
zní štěkot zbraní,
naděje se vytrácí,
válka hladovou saní.
Sedum hlav šíří kolem,
oheň, smrt a zoufalství,
krajina teď válečným polem,
kdy to skončí, kdo to ví?!

Není cesty kudy pryč,
pohání tě boje bič.
Svědomí už zaniká,
samopal tvá motyka.
Stal se z tebe na smrt stroj,
nejbližší přítel tvoje zbroj.
Už si zvykni, že jsi vrah,
za nehtama střelný prach.
Na rukou krev nepřátel,
ty však nejsi pachatel.
Tady vražda není hřích,
všem vidíš strach na očích.
Chceš li zažít další den,
střílej, než budeš zastřelen.
Je to všední loterie,
kdo se zítřka nedožije.
Zákop plný mrtvých těl,
nejeden i tvůj přítel.
Šťastný ten, kdo končetiny,
nevyprodal za střepiny.
Šťastný ten, kdo ještě živý...