Bylo nebylo

Bylo nebylo … Ale už není
Nastala chvíle, kdy si prostě rozumět nemůžeme
Já už jsem unavená z tvých rad
Rad o mě … o tom jaká mám být,
Ale mami – já nechci být jako ty.
Ty děláš věci, které mě připomínají
Postavy z knížek, které čtu.
Těch knížek, které tolik odsuzuješ.
Postavy jako je Saruman nebo Carie.

Říkáš mi, že se chovám sobecky,
Ale možná je to ovlivněno tvou snahou.
Snahou, abych se ti podobala.
Ale třeba se chovám sobecky jen k tobě.
A ty to víš.

Rozlišuju věci, o kterých víš na povrchu
A o kterých víš uvnitř.
Uvnitř víš, že jsi moje matka,
Ale na povrchu cítíš odpor (se mě samé)

Možná proto jsem na intru.
Je jednodušší utéct,
Než čelit této bolesti úplně sama.

Kam se poděla tvá hodná dcera?
Mám pocit, že se chceš zeptat.
Zemřela na tvojí neschopnost
Mluvit o problémech.
Pohřbívají jí jen ti,
O kterých si myslela, že jí milují

Jenže ty poslední dobou
Neznáš slovo láska
Ani slovo rodina
Tyhle slova já znám z novin,
Protože v mém slovníku vymřeli.

Někdy ve 4 hodiny ráno,
Když mě probudí tlukot mého srdce
Přemýšlím …