Na plavbě životem

Budoucnost mě překvapuje
každičkým dnem i hodinou
člověk jako bárka pluje
jen za svoji vidinou.
Pomalu se šine po větru vpřed
občas se naklání
lká a honosí svět
bohům se uklání.
Nejde si získat náklonost
můžeš si ji koupit
stejně pak koupená zlost
do těla ti vstoupí.
Můžeš se klidně plavit
oceánem neřesti
v nesprávném větru plachtit
i se svou bolestí.
Až přepluješ moře
až poznáš ten žal
přístav bude hořet,
ty pocítíš žár.
Hoře nebo peklo
ty nejlíp sám to víš
na konci bude světlo
a ty se probudíš.