Nedopitý pohár vína

O samotě tady stojí,
na někoho možná čeká.
Je tu sám, snad se i bojí,
či, snad, se něčeho leká?

Vždyť je to jen pohár vína,
tomu přece chybí duše!
třptí se v něm světa špína,
zasáhne jak střela z kuše.

Vypráví snad o bolesti?
Či o prostém lidském štěstí?
Prý se v něm i pravda skrývá,
jak už to tak někdy bývá.

Tu k ústům člověka se sune,
už tu není jenom sám.
Snad pomůže mi zapomenout
na smutky, co v hlavě mám.