Nevyrovnanost

Nevyrovnanost

Nevi co si myslet,
Nevi co ma delat,
Vysrat se na svet,
vsechno podelat.

Má srdce zlomený,
to není pochyb,
iluze zničený,
musí se vzchopit.

Silný on není,
nemá to v krvi,
slzy své roní,
v trnitém křoví.

Nemá už sílu,
dál se tu trápit,
utrhnout žílu,
a už nic neztratit.

Není však nula,
z prachu se zvedne,
jak mladá žula,
nikdo s ním nehne.

Kamenné srdce,
v něm tkví ta síla,
škube se prudce,
když zžírá ho síra.

Ukáže světu,
jak prohnilý jest,
dokončí větu,
a bude se plést,
do věcí cizích,
neznaje strach,
v jeho plicích,
už nebude prach!!

Já jsem on,
a to je ta síla,
jako starý zvon,
co z dáli se ozývá....