Očarování

Než uběhl okamžik,
už v oblibě jsem ji měl,
byl jsem jak ten slavík,
co na stromě si pěl.

Všechnen hnus ze světa,
rázem vymizel,
dotk se mě prst světla,
a já se vznášet chtěl.

Když pak odcházela,
se slunce západem,
já věděl ,že mě běda,
s tímto novým citem.

Když jsem přišel domů,
deprese mě chytla,
Tento dar od bohů,
nepřinesl světla.
-nýbrž jen smutek