TEMNOTA

Temnota, smrt, samota a spasení
Stíny v duši, bolest v srdci
Ponurost, zatracení.
Utrpení v lidském těle, jak chladný
Kámen tíží.
Nářek noci, stezky temnot, nevíš
Kudy kroky míří.
Zběsilost, ke skonu spěch
Šílenství se mísí s hněvem.
Putuješ mrtvou krajinou, vše
Je uvězněno chladným ledem.
Umřel si již nespočetkrát, však
Smrt stále nepřichází
Věčný život, bloudíš sám
Nikdo tě žalem neprovází.
Rudé avšak chladné rty
Polibek smrti přináší
Nestáls o něj, netušil si
Co dar temnot obnáší.
Stříbrná luna, slunce noci
Chladný společník tvého prokletí
Vždy procitáš v tu hodinu
Kdy noční ptáci do soumraku se rozletí.
Procházíš dobou, dlouhým věkem
Čas pro tebe mrtvý jest
Na věčné pouti slunce nesvítí ti
Nýbrž nebo plné hvězd.
Odsouzený, zavržený, na věky věků
Sám uvězněný ve světě.
Pocity prázdné, nic nezůstalo,
Jenom touha po vendetě.
Řídnoucí vzpomínky na dobu
Kdy vše jinak bylo
Památka na časy
Z kterých již nic nezbylo
Teď jsi však plný neřesti
Smyslu zbavený
Ve víru nekončící bolesti
Zlobou opojený.