Duše nevinnosti

Sílu dávám vám,
vy duše nevinné.
Slzy roním dál,
tak hrozně nemile.

Proč nevinní skonat museli
pod deštěm z olova?
Ve snech je přesto kůlky minuly
a vracejí se zpět do dvora.
Do dvora rodinného klidu a lásky,
kde nemusejí se bát,
že je postaví ke zdi
a přes oči jim dají pásky.

Proč?
A řekni pravdu,neuč se lhát!
Proč sakra i po smrti mají strach?
Ty stíny zemi nikdy neopustí,
zůstanou tu s námi navěky
i s tou krutou nevinností…