Barový dýchánek

Líbezné tóny z piána se linou,
ze sklenky kořeněné víno upíjím.
Sladkou vůní pianisty se opíjím,
zatímco si krátím čas Zdechlinou,
kterou si recituji v duchu pro sebe.
Barman přes pult něčí drink třepe.

Pianový mág vstává, k baru míří,
reflektory na něj upírají svůj zrak
a ve mně se probudí choutky upíří.
To je aurou, kterou kolem sebe šíří,
zběsile mi tepe srdce a stoupá tlak.
Venku hrají kapky deště symfonii.

Usedá o stoličku dál a pití si poručí,
upře na mne ostrý pohled pomněnek.
Kolik asi už mohl být z baru milenek?
Představuji si, jak skončí v mé náruči,
utopím se v hluboké mělčině pohledu
a co všechno s jeho krkem pak provedu.