ne hmatatelná...
ne hmatatelná...
na prámu
z pohyblivých písků
ve slunci
prodlužujících se stínů
foukla jsi do chmýří
na odkvétajících schodech
do podzimu
a s kapkou rosy
na prstu tikotu
v kapesních hodinkách
jako otevřená kniha
pana Brailla
ležíš zasněná
na zeleném sametu
s rudým jablkem nedaleko ruky
šaty se svezly po stehnech
s pohledem v obraze nad sebou
přiložila jsi mi prst na ústa
a já usazen v sedlině
se dvěma otazníky
proti sobě
nahmatal dlaní
členitost vrchovin i prohlubní
tvého těla...
z pohyblivých písků
ve slunci
prodlužujících se stínů
foukla jsi do chmýří
na odkvétajících schodech
do podzimu
a s kapkou rosy
na prstu tikotu
v kapesních hodinkách
jako otevřená kniha
pana Brailla
ležíš zasněná
na zeleném sametu
s rudým jablkem nedaleko ruky
šaty se svezly po stehnech
s pohledem v obraze nad sebou
přiložila jsi mi prst na ústa
a já usazen v sedlině
se dvěma otazníky
proti sobě
nahmatal dlaní
členitost vrchovin i prohlubní
tvého těla...
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
TiskKomentáře
mám málo kdy to příjemné mrazení na těle..vyvolává ho jen vjem nádherné hudby, úchvatných obrazů apod.
Tvá báseň to dokázala též! Hmmm..to je tedy něco!
29.09.2009 10:09:00 | šuměnka
Netušil jsem, že ovládám jeden jazyk Braillova písma. A pochlubím se, i na Venuši jsem byl. Teda na pahorku Venušině. Já, "amatérský astronaut".
20.09.2009 23:01:00 | Zasr. romantik
ne hmatatelná..mlha
co se rozprostřela
kolem tvého těla
...znělá sluncem..
ST
20.09.2009 22:04:00 | Mbonita