Někde Jsou
dvě věčnosti
vysypaly metráky slov
na kameny, papír
do éteru
a vyjevených mozků
čtvrté cenové skupiny
andělé
už ale prskají
nad trnoucí marností
magických světel velkoměst
a někde tam
v sedraném šatu
plném skvrn
zhyzděným bokem
od krutého meče
jednoho deka slov
Jsou
ale cítí se být vinni
láskou bez vytáček
snad jinou dobou
kde krev ztratila barvu
a srdce
zarůstají chudobou citu
a oči?
ach, ty mají klapky
samočinné a virtuálně černé
co číst dovedou
pouze sebe
a staré bohy bere ďas
nebo čas
nebo už nejsou
vůbec nic
Přečteno 298x
Tipy 25
Poslední tipující: Bíša, Verena, s.e.n, WhiteSkull, Psavec, j.c., hašlerka, Mbonita, WAYWARD, enigman, ...
Komentáře (6)
Komentujících (6)