Světlo pokoje

Pohybuje se mezi venkovním světem a svým pokojem
Kouká se dovnitř a ven
Přes nová skla,dýchá na ní nová jistota

Nechá se unášet kosmickou září
Krása nesmírná ji stále provází
Ostrost větru a sytost barev
Nikdy nedělá uzavřený závěr

Propadá se dál,propadá se dolů a hlouběji
Ikdyž paprsky slunce ji tahají
Za konečky prstů
Nahoru a zpět
Pohoupá se jako na kolotoči
Stále tam a vpřed


Jeto jako struna kytary,celá se rozladí
Už není úniku,je čas vnitřního výkřiku
Otevřená část těla ,už neví co by chtěla

Rozplývá se jako čokoláda
Obarví pocestné a koho může
I přes občasnou bouřkou na tváři
Ďolíčky se vytváří

Zelená mašle ji hladí
Ten zelený drak,stále na ní hledí
Má podivné tituly a v dlaních drží čtyři tajemství


Čtyři tajemství lipového květu
Sedí sním na lavičce a říká mu tu větu
Zhasni tmu a pusť mi světlo

V ustrašené tváři se úsměv objeví
Poletuje a syrovost už nebolí
Ona voní,celá je vo-ňa-vá jako by byla vždy skleněná