Opilá pieta

Bez cigaret chuligáni
jak pez prstenců planety
v saturniu němých úvah
píšu prstem do sklenic

čekám na svou kolonádu
řekl bych že poslední
mizí hvězdy pozdě k ránu
vymeteno k poledni

nepřicházi ještě pravda
kterou tiše vyčkávám
místo toho sklo se leskne
jako cenný drahokam

poslední a už půjdu
poskládám se do krabic
jako hvězdy z hollywoodu
nebudu mít z toho nic

jenom kroužek od svých klíčů
hřeju ve svých dlaních dál
je to moje kocovina
s níž jsem kdysi usínal

symbol štěstí dál se nese
ranním mlžným oparem
nad městem co se touhou třese
jak stolička za barem

šaty stokrát obnošené
co halíte mou nevinnost
odpusťte mi utěšěně
že jsem váš stálý host

daleko od paneláků
kde jsem kdysi bydlel sám
zdravím Boha do oblaků
a své mosty zavírám

Bez lodí kormoráni
ti mořští andělé
podobaj se milování
bez teplé postele

podobaj se otazníku
co mi visí nad hlavou
proč jsem jeden z mučedníků
a povídám si z Vltavou

Bez začátků konce svaté
smějí se mi do očí
vyřiďte mé stověžaté
ať už pro mě

nebrečí