Chrámové zvony

Chrámové zvony

Anotace: ...dost dlouhé, snaha o romanci

Byl ostrov,
daleko, daleko a dál,
daleko na východ a jih,
v moři, kde palmy pořádaly vlaštovkám bál.

Byl tak daleko,
daleko v tak zemi cizí,
zemi exotické,
v zemi rovníkové, kde vločky za letu mizí.

A na tom ostrově malém,
kde palem je dosti,
ale květin skromně,
tam kde jsou v zimě ptáčci hosti.

Podle legendy...
tam vystavěli za dávných časů chrám,
chrám veliky nádherný - perla.
Sláva jeho se dostala až k tučňákům, až ke krám.

V tom chrámu,
v tom světa svatostánku,
kde modlitby, kadidlo, modlitební mlýnky,
chór mnichů byl doprovázen zbožností vánku.

V chrámu tom ostrovním,
kde nebyl žal,
kde před vchodem holoubci zobali ze zlatých misek,
kde stařec si s dětmi na schovávanou hrál.

Kde ty chrámové zvony,
ano! ty zvony, ty,
malé, velké, stříbrné,zlaté,
mluvily, mluvily, jakoby měly rty.

Ty zvony,
třpytivé, vzácné, ale i obyčejný kov,
ale bylo jich tisíce, tisíce!
zvonily-li, přehlušily i prudké hádky slov.

V bouřce,
když se do tance daly,
a rozpohybovaly se všechny,
i kameny se hrůzou bály.

Zvonily,
ó jak silně zvonily,
víc než hladový vlci vyli.

Pak po mnoha staletích,
se ostrov pod tíhou zvonů potopil,
potopil se do hloubky oceánu,
ani jediný lístek palmy na souši nezbyl.

Stará legenda,
však traduje a praví,
že dál bijí a vyzvánějí,
a slyší je každý, kdo sluch má pravý.

I přišel,
jeden mladý muž tisíce mil,
a slyšet je bít a vyzvánět,
zpívat, o tom snil.

Ale po dlouhém,
dlouhém vysedávání za dnem,
nic, nic neslyšel,
ach! snil jsem o snu marném.

Týdny, týdny,
vysedával u moře, u vlnek,
ale vše bezúspěšně,
ach! tolik zbytečných dálek.

Naslouchal,
jak nejlépe uměl,
ach jen šum moře,
a racka když pěl.

Nakonec se rozhodl,
že vše úsilí vzdá,
a půjde odkud přišel,
jen naposledy na pláž se vydá.

A jak ležel na pláži,
ponořen do ticha v tichu,
až přestal vnímat sebe,
moře šum, mouchu v kalichu...

V tom tichu,
konečně uslyšel,
zvonění zvonu a dalšího...
všechny, pro něž přišel.

Jásal a srdce mu bilo,
bilo mu vzrušením,
z té harmonie zvonů.
Konec tichu, konec soužením.

Uslyšel,
chrámové zvony,
protože naslouchal moři,
protože vnímal všechny tóny...
Autor L. Šebestián Borský, 24.09.2009
Přečteno 321x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Dovoluji si argumentovat tím, že kdyby všichni přihlíželi jen k délce textu, nebyla by nikdy přečtena díla například Tolstého, Dostojevského a třeba i Bible - a tím by lidstvo stále více hlouplo (pokud je to ještě z Vašeho příkladu možné)...

27.09.2009 16:26:00 | L. Šebestián Borský

líbí

ani jsem to nedočetl jak mě ten popis a příběh nudil... doporučuju jít rychleji k poentě, protože tvé metafory a přirovnání nejsou moc kvalitní

24.09.2009 18:51:00 | Tömätäri

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel