Myšlenka

Pod lesy a pod skalami,
kostel zvoní radostně,
že se chlapec s dívkou žení,
láskou vzpláli milostně.

Budou spolu dlouho žíti,
šťastně, krásně, bez žalu,
potom budou syna míti,
ten dostane píšťalu.

Dále budou šťastně dlít,
bez nemoci, bez starosti,
budou krásnou dceru mít,
jako kvítek ku radosti.

Písek hodin přesype se,
jednou zcela určitě,
ale jak naloží s žitím,
na tom stojí zažité.

Syn si přivede nevěstu,
děvče jako z růže květ,
dají přednost radši městu,
v dáli čeká přeci svět.

Dceruška se také provdá,
za zlatého ženicha,
skoro až ta radost děsí,
když je takto veliká.

A když slyším zvony bíti
svatební - a krásně!
Dovedu si představiti
co mě čeká - jasně!