SAMOTÁŘ

Ve svých očích svíráš
Bolest uplynulých dnů
Proč jen proklela tě krutá doba
Mizíš v říši snů.
Dny tak dlouhé, tebe pálí
Chladivá je náruč noci
Černé myšlenky tebe trápí
Jsi zcela v jejich moci.
Procházíš snem, klidu nemáš
Dotek smrti vyzýváš
Svět jsi ztratil, duše černá
V tichu samotu prožíváš.
Chtěl jsi jít, však cesty není
Myslel sis, že neznáš strach
Věčné štěstí, ten okamžik
Kdy tělo obrátí se v prach.
Líbezná smrt, věčný život
Do temnoty se propadáš
Chladný měsíc, krásná noc
S dalším sluncem uvadáš.