ČTVERO ETAP ŽIVOTA

JARO

Pod bezem taje.
Slévá se do krůpějí.
Doteky nedočkavé
pramínek zhlt´.
Slavičí hrdlo vzlíná,
trylkuje uzardělé
červánčím ránem.
Nesmělý klíček odemkl zemi.
Mocně se rozezpíval:
Buch, buch! - Buch, buch!


LÉTO

Hlavičku naklonila
k něžnému pohlazení.
Opodál na bezince
muzikant spí.
Okvětní lístky
v jeho svit napřímila:
Vrátí se
z lánu obilí?
Pozlatil zem
A sklouz´ jí ke kolínkům.
Probuzen zatrylkoval
slavičí spáč...

PODZIM

Slavíci odletěli.
Z jeřabin rudolících
paprsek unavený
obejmul květ.
Něžně jej pohladila.
A lístky ovadlými
od deště rozechvělá
přikryla zem.
Laskavou náručí kolem ní ještě chce vysoušet mez...


ZIMA

Natáhla lístky
k doteku poslednímu.
Kolem ní zastudilo
od bílých stop.
,,Hlavně mi nenastydni,
má lásko, u kořínků.''
A napnul zbytek sil,
aby v tuhle chvíli ještě hřál...
Lístkem ho zachytila.
Zadrhl slavík
ve trylcích tepotavých.
Dotykem křídel
odemkl zem...