U zdi
U zdi
Anotace: skoro rok stará básnička
Stojíš ke zdi otočen,
nevíš, co se bude dít.
Možná budeš zastřelen,
možná nechají tě žít.
Hlavou se ti honí,
celý život tvůj.
Mají ho teď v rukách oni,
říkají ti stůj.
Cítíš, jak se vzduch chvěje,
máš veliký strach.
Pot se ti po těle leje,
nevíš co bude pak.
Cítíš, jak kulka tebou proletí,
klesáš bezvládně k zemi.
Už neucítíš ničí obětí,
jsi zrazen a opuštěn všemi.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
ST! Ale hlávní je zůstat sám sebou..;o) ikdyž všichni odejdou..ale jistě minimálně jeden človíček vždy bude tu pro nás..;o)
30.09.2009 16:29:00 | Agniezka
nepředstavitelná realita..alespoň pro mne!
..vteřiny táhnoucí se jako thér
(v tu chvíli jsou i ony na odstřel)
syrový pot všech chvějících se těl
(žaludek rozhodně z té scény odešel)
prožitek, který by ve svém konci znachověl...
30.09.2009 16:05:00 | šuměnka
