Honzííííííík!!!

Naše přátelství začalo nevinně...

Chodila jsem za chlapci z devátého ročníku
on tam s nimi stál
a nenápadně Sabinku pošťuchoval

Do řeči jsem se s nimi dala
jako každé prestávky
i já jsem kluky pošťuchovala
a povídala bez zastávky

V ten den na něj jsem icko dostala
večer usedla k počítači
a sním si povídala

I tato konzervace začala nevinně
a taktéž pokračovala v první hodině...

Pak následoval velký zvrat
on chrlil na mě svoje hlody
smíchy jsem se mohla ukopat

Nikdy nezapomenu na tento den
byl jako neuveřitelný sen

Vždycky s ním ráda ven půjdu
rozesmát se od něj nechám
i 100 kilometrů pro něj ujdu
a v srdci vzpomíku mu zanechám

Doufám že naše přátelství dlouho vydrží
a nezničí se nějakou průtrží

Chtěla bych aby tato báseň byla víceslovná...
zkrátka a dobře...jeho humoru se NIKDO nevyrovná :-)