Svítá

Je ráno,
noc vytahuje vlakovou soupravu.
Nazdar vole,
zdraví posunovač výpravčího,
a do jeho přílby se opírají sluneční paprsky.

Pozor u první koleje, prvního nástupiště,
vyřvává rozhlas,
a dělníci típají cíga o peron.

Nastupují,
namačkáni jeden na druhého,
se svým snem, starostmi.
Jízdenky prosím, hlaholí vagonem,
a vlak jede vstříc dnu.