Povzdechnutí

Vím, jak bytostně odmítáš cokoliv nasáklé mou krví,
v mém životě jsi vstoupil na pole vítězství jako prvý,
ačkoliv neznaje mých temných zakoutí duše,
já věnuji Ti jednu prostou báseň suše....

Mě činí to šťastnou do té míry,
že opojena oparem ničiví síry,
já vstupuji na pole nezoraná,
na pospast životu darovaná...

Ačkoliv ničeho nemám,
však bohatá připadám si,
svou duši nikomu nedám,
tu pro sebe ponechám si...