to jen když je ticho

to jen když je ticho
a noc tmí
cítím tě dýchat pod kůží
lezou po mně krysy
otřesu se
setřepu ze sebe sen
ticho těžkne prázdnem
a za pár hodin
zapne se slunce
lampy zhasnou své pomerančové
a auta a lidi se roztečou ulicemi..

ale když je ticho
a stojaté řeky cest
bezlidnatě
mžourají okolo mých břehů
můžu tě dýchat pod kůží
dokud tvé stopy
nerozleptá poslední
rumová slza
a dokud se z popelnic
všechno potracené léto
nerozveze do spaloven

a pak mé ticho zemře
a ty jako vyvanulá vzpomínka
rozplyneš se vzduchem
svíravým kovovým vzduchem
který stále krouží očima
tolika očima
z oceli

snadné je dýchat
těžký je dech