ON!

V období podzimním
jak to hýří krásnými barvami.
V období podzimním
však smutné to všechno je.

Na podzim jsem ho poznala
a dál ho vídám ve svých snech.
Na podzim jsme se seznámili
však ty na mě vůbec nemyslíš.
Jsem pro tebe vzpomínkou
a ty pro mě holým neštěstím!

Na chodbách se vždycky krčím,
jen abych tě nepotkala!
A ty si v klidu po schodech kráčíš
a přes ty dioptrije vůbec nevidíš...
Mé srdce pomalu umírá,
má duše se pomalu vytrácí
a ty si v klidu jako machr chodíš
a po Elišce pohledy házíš...

Navíc raději nemyslíš
že já pro tebe v duchu tančím!
A tak raději dělám, že nejsem,
že jsem jenom stínem
na zdi tvojí sříňky
a hudba ve mě se pomalu ztrácí
jako jídlo, které radou myši.