Chtěla se smát,
holka s růží ve vlasech...
Jenže,
někdo jí srazil...
Na samé dno,
jen jedinou větou...
Sedí sama,
na zastávce a nechápe...
Komu co udělala,
že jde všechno od desíti k pěti..
Myslela,
že je šťastná..
Jenže tak jako vždy,
život si pohraje...
Jsme hadrový panenky,
v rukou někoho cizího...
jednou se smějeme,
jindy zas brečíme...
Ale dnes,
já budu koukat do blba...