Z posledních sil

Před rokem jsem brečel z toho, že jsi mě milovala
věděl jsem, že celé srdce si mi darovala.

Za pár měsíců rozchod přišel
někdo cizí nám do toho vešel.

Dokázal jsem se stím trochu srovnat
věděl jsem, že čas zpátky už nemůžu stejně dohnat.

Stala si se mou nejlepší kamarádkou
ikdyž tě pořád miluju jak květiny volnost za zahrádkou.

Byla si jediná osoba, které jsem se svěřil
ikdyž si mi lhala já pořád jsem ti věřil.

Teď zjišťuji, že nebude tu už ani osoba,které věřit
nebude tu nikdo komu svoje pocity svěřit.

Poznal sem tě jako přítelkyni i jako kamarádku
vzal sem si do srdce i polibek na památku.

Všechno je špatně a mělo to jinak být
už tě nebudu moci hladit nebudu tvé dotyky mít.

Stěhuješ se pryč, ode mne daleko
když si to představím zase se mi zasteklo.

Pláču a nejde to zastavit
koukám na tvé fotky a nedokážu to pochopit.

Potkáš jiné lidi a budeš se mít krásně
někdo jiný ti bude od srdce skládat básně.

Já doufám že se semnou přijdeš ještě rozloučit
položit květinu a tiše se bez pláče odploužit.

Já nebudu tu víc než jeden rok
s tebou to totiž byl můj životní krok.

Nevyšlo mi v životě nic co jsem si přál
jsem na dně všechno jsem do toho totiž dal.

Teď bloudím každý den tmou
nikdo nepomuže aby mne chytil za ruku mou.

Nikdo neznamenal v mém životě víc než ty
tak prosím směj se, užívej v mém srdci to budeme navždy MY.