Strom

Dýka srdce se dotýká
jen jeden pohyb
srdcem nůž projde
lehce jak pírko
které z nebe se sneslo

lidský život
dar největší
ztracený bude
v tichosti na oltáři

co jen udělat mám?

přijdu si bez života
slabý
zmlácený

rudé chryzantémy
voní minulostí
těmi chvilkami
štěstí
které jsem prožíval

hodiny tikají
zvony po městě
půlnoc ohlašují

vzpomínky na minulost
vidím tě
pláču v bahně
pod stromem života
kolem něho napadaná jablka
korálky z mého řetízku

ztracen v touhách
ve své vlastní opeře
plné výčitek
vlastního trápení

nalézám v prázdnotě
místa štěstí
kohout lidi probouzí
dneska ještě ne
nechci umřít
naději v sobě mám
v tenhle den.