Život

Život je jak knížka všechno je v ní v řádku napsané po pořádku. Knížku svou bych chtěla číst abych mohla všechno změnit a nebo se z ní smazat pryč. Já svůj život nemám ráda, neberu ho jako svého kamaráda. Kdybych si mohla vybrat tak žiju jinde klidně v jiném čase a už neměla při otázce co bude dál strach v hlase. Nevím co je to žít v normální rodině cítit tu lásku, štěstí a ne jen smutek, kolem faleš a neštěstí. Domov je šťastná část většiny lidí. Já bych tuto část smazat z mysli chtěla a navždy zapomněla co jsem spjaté s tímto slovem měla. Matka s otcem mi cizí jsou. Pro matku jsem chybou a pro otce hrou. Všechno to bolí a těžce se hojí. I přesto svůj svět mám a vše do něj dám. Život mi samé překážky dal i lásku mi pokaždé vzal. Když s ním jsem byla jako bych jinde žila a nebo jen snila? Ten sen ale bolí a nikam nejde, stojí. Slzy po tváři mi tečou a dny se jen vlečou. Jak jen mám jit dál a utéct všem těm hrám. Jen falešná slova říkal a myšlenky mi v hlavě míchal. Do mého srdce prošel hladce ale jeho to mé odmítlo vratce. Proto život nemám ráda a neberu ho jako kamaráda.