Je podzim
Řada lamp svítí -
stráží noc na směně
spí
trilobiti
světem se komíhá stín -
a vlává
pár kroků k zbytí
koutky mne zasněně
a dům spánkem bezelstným
dýchá vzduch upečenin -
čas vstávat.
Jsou zváni k hrám nebeským
klíčovou dírkou
a jilm listy habrů splet´
jak karty
proložením-
rum z nebe k nehezkým
škrtne ho sirkou
a dým zdvihne kandelábrům
potřebu rozmnožení.
A její máma je podzim
chce se jí dotýkat krajem
když šlape do louží-
-
K zemi se mačkají
spuštěné stopky
tiká jim kapání
když ji tma myje -
svět vlípli k podpatkům
bot jejich chlopky
nutí ji u nich stát
říct jim, že žije.
I její dcera je podzim
chce se jí dotýkat krajem
když šlape do mělkých louží
dívá se do hlubokých -
na šišlavé slunce.
Přečteno 386x
Tipy 46
Poslední tipující: Holis, spare, Ctěný pán, zelená víla, Agniezka, Noc17, NováEli, GM, Petbab, Zefi, ...
Komentáře (11)
Komentujících (11)