Sereš mě/Miluju tě a Proto ti píšu básničku

Cigearety jsou zlo
ha,to říkáš ty.
A hřebíčky do rakve,
lásko,krásně spi.

Co je na tom špatnýho?!
Cigaretovej dým.
Já tě mám za milýho,
deprese a splín.

Že se oba milujem,
o tom není pochyb.
Nestojíme vedle sebe
jak kamenný sochy.

Nenávidíš hlášky typu
"vysmrkám se do rukávu",
seš pak na mě naštvanej,
ale nejseš v právu.

Já mám ten svů temperament,
a ty svůj klídek máš,
je však chyba když si myslíš,
že mě dobře znáš.

Kdo z nás bude Fuhrerem?
O tom si nech zdát.
Nevim,o by bylo lepší
a co si tak přát.

Tolerantní k sobě
oba musíme být,
pokud spolu nechceme
jenom zápasit.

Lidi na nás čuměj
jka na 12 metrů střev,
když kráčíme Kutnou Horou,
jsme fakt vtipnej zjev.

Všechno trochu zveličuju,
to je moje výsads,
je to potom větší sranda,
přiklášení,přísada.

Často vidíš v mojí hlavě,
něco co tam není.
Já se pak ptám sama sebe,
proč nejseš v mém snění.

S pocitem,kdy v časech,
ve kterých jsem bez tebe,
nevim,jak tě nemít v hlavě,
jak dostat to bez sebe.

Stěžuju si na život,
přitom mi nic nechybí,
jsem to celá já
a vo sobě to vím.

Kyselý mý ksichty,
ty ti dávaj znát,
že mě štveš a nebo
začíná mi hrabat.

Miluju,když seš VYŠINUTEJ!
To já prostě žeru,
pak jsem i já vyšinutá
a na ostatní seru.

Miluju tě mrtě moc