Válka

Vesnicí už třetí den,
prochází jeden regiment,
lidé diví se jak diví,
a šeptají si každou chvíli:

„To je panečku vojsko,
jaká to je síla,
nepřátelům je už ouzko,
bude bitva lítá.“

Ta armáda jejich slavná,
ale chodí pořád dokola,
a tak naděje jejich planá,
v krvi bude ztopena.

Láskou svojí k vlasti, křičí:
„Běžte, běžte bitva klíčí,
tam u hranic s Rakouskem,
běžte bránit naši zem!“

Vesnicí za minut pět,
jeden regiment utek,
ústup, možnost jediná,
jakou má tato dědina.

*****

Vesnicí už týdny dva,
prochází jedna armáda,
lidé přizpůsobiví však jsou,
a z plných plic na ni řvou:

„Na krále!“
„Veš to líná!“
„A zastřelte
i jeho syna!“

Státy hranice své mění každý den,
války melou se tam a zas sem,
ale Vesnice škodu neutrpěla,
umí totiž být přizpůsobivá!