Úsilí

Letí,přiléta k domu,
raduje se z rodu.
Starodavné rod to je,
ten kdo má svoji sílu žije.

Ten kdo nežije nesílí,
má duši špatného úsilí.
Kdo chce žít musí jíst,
má toho dost musí odejít.

Má smůlu velkou,
žena jemu odchází.
Neví co dělat myslí
na ní.

Když jde domů,
slyší její hlas.
Má strach,že jí
má rád.

Nikdy by neřekl,
strach.
Je to velký hrdina,
trochu podivín ten kluk.

Který jí žádá o ruku,
ona to příjme jako žert.
A končím s ním hned,
on smutně odchází.

Neví co to udělal,
myslí na ní den i noc.
Láska v jeho srdci,
je srdce bije a zpomaluje.c

Umírá vzpomínkou na ní,
nikdy jí nepřestane milovat.
Jen doufám,že jí potká,
jěště někdy jindy.