Trilogie

Jak pláče unavená, bolavá duše?
Je motýlem lapeným v děravém rouše?
Je osamnělou ranou, míjící cíl,
vědoma si pomjivosti chvil?
Je pro ní pramenem lítosti,
famfára znějící radostí?

Jak usíná uplakaná,tíhou obdařena?
Je uschována pod víčky,snem předena?
Je utrápená - a proto bdělá,
čeká až jitrem nebe zbělá?
Je rebelem, co nejde spát,
větrem co nechce přestat vát?

Jak se probouzí z bolesti a snu?
Je zbavena amoku, vstřícná k novému dnu?
Je otazníkem, myjící ospalky vínem,
jež na dně zbylo přechozím dnem?
Je duší, která z rána,
očekává hru, jež je dnu dána?