Růžové brýle

Jako blázen v dešti
co růžové brýle si leští
aby svět se mu stále stejný zdál
aby okamžiky pravdy nemeškal.
A když už neprší ale chčije
on z kaluží pije
a doufá,
doufá že svět bude růžovější.
Že jeho strasti zmizí
a jeho srdce ryzí
pozná,
že se mu něco vyzná,
že ucítí cit,ne chlad,
vždyt i přes to všechno se má rád,
ale strádá.
Noc,tak mladá
když on strádá a sní
doufá že se zase rozední
doufá že skončí jeho strasti
že bude zase moci říkat matko,vlasti
a že ráno za svítání
ulpí jeho brýle na ní.