Vzpomínky veselého

Prý kdysi mužem byl,
stereotyp, zodpovědnost,
jen proto žil.
Žena jeho milá,
sleposti lehce zneužila.
Pracoval a neměl pro ni čas,
ona začala se s jiným milovat.

Tu jeho cesta skončila,
však opět jiná začíná.

Dnes rumoví králíčci, běhají travou.
Nepláče, nekřičí již,
pro svou drahou.
Co kdysi bylo,
dávno už není.
Pod mostem sedí,
pohledem mimo, divně se kření.
Feťák, co kdysi vzorným mužem byl,
přesně ten si právě nastřelil.