MRAVENČÍ

Žili, byli, kdysi, kdesi,
za sedmi horami a pěti lesy,
pan Mravenec s Mravenčicí.
A chtěli dům a chtěli bazén
a kdo to nechtěl,
ten byl blázen.
Bydleli na vesnici.

Pro dům byli, pro dům žili,
pro dům se spolu oženili
a splodili deset dětí.
První Petr, druhý Pavel,
něco jako Kain a Ábel.
Jana, bylo dítě třetí.

Čtvrtá Pavla, pátý Jarek,
ten ušetřil deset marek
a dal do společné kasy.
Šestý Ondra, sedmá Věrka,
osum, devět, Ota, Lenka
a desátý, malý Kdesi.

Tak si žili v mraveništi,
mraveniště na smetišti
a pilně se hemžili.
Ukládali, střádali,
k majetku si pomáhali,
jedním slovem, šetřili.

Malý Kdesi, divné jméno.
Ten, měl nastarosti seno.
A měl tu práci rád.
Obracel ho,pak ho hrabal,
sušil, na kupky ho dával
a po práci chodil spát.


pokračování příště