minulost se snoubí s přítomností..
opředenou myšlenkami..
na cestě za budoucností..
třpytí se jak drahokami..
ve věčnosti vesmírného oceánu
k potěšení komukoliv
a snad..
i samému pánu..
07.11.2009 08:35:00 | Bean
v sobotu večer a v neděli ráno... i mě napadlo..však zárove%n s tím že i zítra má své proč..
26.10.2009 11:44:00 | Nút
Včera, dnes aj zítra.. neustále dokážes fascinovat a překvapit.. nevím, čím to. Ať je dílko smutné, zní mi tak, ale ve skrytu duše hezky, že člověk se snaží a možná rozumí...
A monžo je to mnou a možno příliš ve slovech hledám, snad měla bych snad... někdy přestat zkoušet chodit mezi řádky.
25.10.2009 09:15:00 | NikitaNikaT.
vybavil sa mi F. Holzmann pri pohľade na názov, ale inak pekné riadky, citlivá
-st
21.10.2009 21:45:00 | Juraj Hrom
Nádherný prožitek při čtení tvojí báseňky...jen se mi trochu zdá,jako by ji psalo smutmé srdce...snad ne!!!:o))
21.10.2009 18:36:00 | střelkyně1
snad nejenom prach a špína
dána zemi, jíž jsem zrozen,
je špína zem a zem je hlína
co dá květ a sladký hrozen
***
Jiří senior
20.10.2009 17:03:00 | j.c.