Verunce

Tak jsi přišla domů k nám,
ruku v ruce se štěstím.
Srdce se chvěje dojetím,
já lepší pocit nepoznám.

Rodící se moudrost
v touze po poznání.
Na lásce závislá
v upřímném usmívání.

Oči dvě modrá jezera,
v nich víra v lidi hluboká,
dno se na hladině zrcadlí,
v pohledu neskonalá důvěra.

První kroky nejisté,
my tě povedeme.
Jednou zesílíš a pochopíš
a my tu nebudeme.

Jako je pravda odvěká,
že šaty dělaj člověka,
že do kostela v neděli,
budeš mít dva strážné anděly....