Střelec a Lvice - z cyklu "Ve znamení Zodiaka"

...

Čeníšku milý,
zas strávil jsem chvíli,
tak něžně krásnou
v radosti s Tebou,
však láká už pelíšek,
bych zavřel do víček,
dnešní den bílý.

Tak mířím už na kutě,
snít si, jak prohnutě
co kočka se blížíš,
v pletenci blíženců
cestu mi zkřížíš,
na lůžko ulehneš se mnou
v dlouhou noc zářivě temnou.

*

Tam v dáli do pelíšku míří pán,
dlouhým dnem, únavou udolán,
a Lvici nechá napospas
jiskřivé noci, plné krás,
a že jsem jeho šípů cíl,
ten Střelec dávno pochopil.

Toulec má prázdný, jde si spát
a Lvici nechá touhou řvát,
vzdychat a svíjet se s šípy v hrudi,
proč temná noc o samotě studí?

Vydám se za Tebou, prohnutě,
poslepu, Střelče, najdu Tě,
nedám Ti šanci uniknout,
dokud mne nezbavíš touhy pout...

...