Slaná slova co vylila se (náhodou) do svazečku mrtvých stromů

Slaná slova co vylila se (náhodou) do svazečku mrtvých stromů

Anotace: ... pocity, myšlenky, jen slova

Schovám si svou nevinnost
pod polštář
a stanu se vinnou

Tys to prý vždycky věděl,
jen sis mě od první chvíle
*polibku, pohledu, pohlazení
formoval ke svým představám
a k tomu, že něco MUSÍM
(měla bych)

Vzdorovitě jsem se podřizovala
(to není oximoron!)
chtěla jsem zůstat alespoň uvnitř
nezměněně svá

...vždycky tady pro Tebe budu,
protože vím,
že Ty tady vždycky budeš pro mě...

Víš, jen jsem si začala dělat
co chci
(není to vlastně novinka,
spíš už mě neomezuješ)
a Tys to nezvládl

Nechme to tak
Každý jiný směr
Každý nový vítr do plachet nás zvedne

Ale mám strach,
že až opravdu spadnu a bude to bolet,
nikdo se kvůli mě neotočí

Život se plíží
svým pomalým tempem dál
a rve z nás kousky
pro své potěšení

Stojím teď tedy nahá
i bez botiček cos mi nazul
...začíná zima...

Někdo mě snad zas přiobleče
Autor Sukuba, 19.10.2009
Přečteno 230x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel